pondělí 18. července 2011

Peníze a my I – Co s námi dělají peníze?

Že je láska k penězům kořenem zla, se můžeme dočíst již v Bibli. Vlivem peněz na člověka se nicméně již dávno předtím zabývala i řada antických filosofů. V následujícím několikadílném seriálu na Drátěné opičce se dočtete, co o vztahu peněz a našich myslí víme po dvou tisíciletích. V prvním dílu se podíváme na to, jaký vliv mají peníze na naši touhu po soběstačnosti.
Kathleen Vohs s kolegyněmi ve svém výzkumu vyšly z toho, že si lidé (přinejmenším ve Spojených státech) peněz cení ze značné části proto, že jim umožňují dosáhnout cílů bez toho, aby žádali o pomoc ostatní. Proto by aktivace konceptu peněz měla u lidí vést k větší touze po vlastní nezávislosti a také po tom, aby ostatní nebyli závislí na nich. V sérii devíti experimentů popsaných ve Science, z nichž si zde několik popíšeme, autorky ukazují, že tomu tak skutečně je.
Na začátku prvního experimentu měly pokusné osoby sestavit smysluplnou čtyřslovnou větu z každého z 30 balíčku, který obsahoval pět slov (například z balíčku obsahujícího slova: „je zima možnost venku dnes“ vznikla věta „dnes je venku zima“). Účastníci výzkumu byly podle slov v balíčcích rozděleni do tří skupin, které si pojmenujeme jako: 1) kontrolní 2) herní peníze 3) peníze. Kontrolní skupina obdržela balíčky, z nichž se daly tvořit pouze neutrální věty. Skupina „herní peníze“ dostala stejné balíčky jako kontrolní skupina, ale navíc měla v průběhu úlohy na okraji zorného pole balíček peněz ze hry monopoly. Skupina „peníze“ obdržela balíčky slov, z nichž polovina tvořila neutrální věty a polovina věty, které souvisí s penězi (např. slova „placená jídlo dobře práce velmi“ měla tvořit „velmi dobře placená práce“). Po prvním úkolu dala experimentátorka pokusným osobám k vyřešení velmi náročnou úlohu. Následně opustila místnost se slovy, že kdyby jim úloha nešla vyřešit, můžou se přijít zeptat na řešení. Výzkumnice nezajímalo, zda se pokusným osobám podaří danou úlohu vyřešit, ale jak dlouho bude trvat, než přijdou požádat o pomoc. Jak ilustruje následující graf, probandi zařazení do kontrolní skupiny přišli požádat o pomoc dříve, než probandi ze zbylých skupin.



Další experiment začal podobně, jako ten předešlý. Účastníci výzkumu byly tentokrát rozděleni pouze na dvě skupiny – na kontrolní a na skupinu s větami zaměřenými na peníze. Potom, co účastníci studie sestavili z balíčků všech 30 vět, dostali na vyplnění dotazník. Během jeho vyplňování vstoupila do místnosti experimentátorka s dalším účastníkem výzkumu (ve skutečnosti spolupracovníkem) s odůvodněním, že v jiné místnosti již není místo. Posléze spolupracovníkovi sdělila instrukce a odešla. Ten minutu předstíral, že pracuje. Pak se ale obrátil na skutečnou pokusnou osobu s prosbou o vysvětlení, co má vlastně dělat, protože tomu sám nerozumí. Sledovanou veličinou v tomto případě byl čas, který účastník výzkumu strávil vysvětlováním instrukcí.



Jak je z grafu patrné, skupina, která měla v mysli aktivován konstrukt peněz, pomáhala v průměru jen polovinu času v porovnání s kontrolní skupinou.
V posledním experimentu, který si popíšeme, seděli účastníci studie o samotě před počítačovou obrazovkou a vyplňovali dotazníky. Po šesti minutách se na obrazovce objevil šetřič. Buďto zobrazoval znaky různých měn plovoucích pod hladinou (např. $, £, €), nebo zobrazoval ve vodě plující rybu a nebo se objevila prázdná obrazovka. Poté, co pokusné osoby vyplnily dotazníky, jim bylo řečeno, že budou mít seznamovací diskuzi s dalším účastníkem výzkumu. Nato byly požádány, aby daly k sobě dvě židličky, na které si pak s druhou osobou sednou, zatímco ji experimentátorka přivede. Tentokrát experimentátorky sledovaly vzdálenost mezi židličkami. Pokud spořič obrazovky zobrazoval rybu plující pod vodou či prázdnou obrazovku, byla průměrná vzdálenost židliček zhruba 80 cm. Pokud ovšem spořič zobrazoval znaky různých měn, byla průměrná vzdálenost 118 cm!



Zda jsou peníze obecně kořenem zla se nejspíše nedozvíme, ale z těchto a dalších výzkumů se skutečně zdá, že peníze v lidech zesilují touhu po soběstačnosti a individualismu. Jestli je to dobře nebo špatně již záleží na hodnotovém systému každého jednotlivce.
-- Marek
Vohs, K.D., Mead, N.L., & Goode, M.R. (2006). The Psychological Consequences of Money. Science, 314, 1154–1156. [pdf / abstrakt]

Žádné komentáře:

Okomentovat