Dobré lampy jsou ta nejlepší policie

Americký spisovatel a filozof Ralph Waldo Emerson jednou napsal, že plynové osvětlení je nejlepší noční policie, protože vesmír je chráněn nemilosrdnou pozorností (tma totiž skrývá identitu a snižuje zábrany). Dřívější výzkumy ukázaly, že k napadení dochází nejčastěji za tmy a že tmavé místnosti podporují agresivní chování. Je totiž jednodušší chovat se neeticky, když vás nikdo nemůže poznat - a k  pocitu anonymity tma velmi pomáhá. Stejně jako malé děti, když hrají na schovávanou, zavřou oči a věří, že je jiní nemohou vidět, může tma vést dospělé k pocitu, že jsou skryti bez ohledu na to, zda je to pravda. Chen-Bo Zhong, Vanessa K. Bohns, a Francesca Gino se rozhodli zjistit, zda tma skutečně ovlivní chování lidí.

Podvádzanie – zisk vs. svedomie

Predstavte si nasledovnú situáciu. Máte možnosť získať desiatky dolárov v priebehu niekoľkých minút. Bez akéhokoľvek rizika alebo následkov. Jediné, čo musíte urobiť, je – podvádzať. Urobili by ste to?

Co zmůže jeden hlas?

Řídit se chováním druhých lidí může být často rozumné a výhodné. Předpokladem je, že druzí mají na rozdíl od nás informace o tom, co je užitečné či prospěšné. Místo vynakládání času a námahy na vlastní obstarání těchto informací nám pak stačí jejich chování napodobit a dosáhnout stejných výsledků. Výsledný jev můžeme popsat jako stádní chování či informační kaskádu [1]. Nezáleží při tom, zda jde o pračlověka pozorujícího členy jiné tlupy konzumující neznámou bylinu, o turistu vybírajícího restauraci, kde již jí více hostů, anebo zákazníka digitálního obchodu s hudbou kupujícího nejstahovanější album. Opravdu nezáleží? Zatímco v prvních dvou situacích je chování druhých dobrým vodítkem pro vlastní chování, v třetím případě tomu tak není. Proč? Pralidé by po snězení jedovaté byliny zemřeli a šance vidět je u její konzumace by tak byla jen velmi malá. Platit plnou restauraci figurantů předstírajících, že jim v ní chutná, by se nikomu nevyplatilo. V těchto a podobných situacích je chybné chování potrestáno, což vytváří tlak na jeho odstranění a snižuje pravděpodobnost, že ho budeme moct vidět. Naopak chybný výběr hudebního alba s sebou nese jen relativně nízké náklady a korekce chybného rozhodnutí je proto málo pravděpodobná. Řídit se v takovýchto situacích chováním druhých tudíž nemusí vést k zvlášť dobrým výsledkům [2].

Tržní ekonomika dělá z lidí vrahy – Zn.: Již za 5 eur.

Myšlenka, že tržní prostředí může vést k úpadku morálních hodnot, není nijak originální. Otázkou je, jak tuto intuitivně přitažlivou hypotézu vědecky zkoumat. Jde o to, že v běžném životě instituce (jako např. trh) a hodnoty vznikají a vyvíjejí se společně a zároveň v interakci s nejrůznějšími dalšími faktory, což znemožňuje určit, jestli je právě trh příčinou morálního úpadku.