Když budete pozorovat dva lidi při rozhovoru, možná si povšimnete, že se navzájem nenápadně napodobují. Chvíli potom, co se usměje jeden z nich, se objeví úsměv na tváři i druhému. Změna výrazu jednoho se brzy opakuje také u druhého. Ani jeden to však pravděpodobně nedělá záměrně. Napodobování totiž probíhá většinou automaticky a podvědomě. Jedním z možných důvodů pro toto chování je, že může napomáhat v rozpoznávání emocí. Z toho vyplývá, že pokud by bylo napodobování výrazů nějak zabráněno, měla by se schopnost rozpoznávat emoce zhoršit. To se pokusili ověřit David Neal a Tanya Chartrand ve svém novém výzkumu.
Jako pokusné osoby posloužily výzkumníkům ženy podstupující zjemňování vrásek v obličeji. Půlka žen si přitom nechávala aplikovat injekce Botoxu a druhá půlka injekce Restylanu. Zatímco Botox vrásky vyhlazuje pomocí paralýzy obličejových svalů, Restylan vrásky vyplňuje a funkci svalů nenarušuje. V samotném úkolu, který měřil schopnost rozpoznávání emocí, byly ženám zobrazovány obrázky očí a jejich okolí. U každého obrázku měly vybrat ze čtyř emocí tu, která nejlépe popisuje výraz v očích na obrázku. Podle hypotézy autorů lidé při pohledu na obrázek automaticky napodobují zobrazený výraz, což napomáhá v správném určení zobrazené emoce. Botox toto napodobování narušuje z důvodu paralýzy obličejových svalů, a tak by měly mít ženy, které obdržely injekci Botoxu, v úkolu horší výsledky. To se vskutku potvrdilo. Zatímco ženy, jimž byl aplikován Botox, určily správně 70% emocí, ženy, kterým byl aplikován Restylan, určily správně 77% emocí.
Když je narušeno získávání informace z automatického napodobování emocí, tak je schopnost rozpoznávat emoce zhoršena. Existuje i opačný vztah? Pokud je signál ze svalů využívaných pro napodobování zesílen, vede to k lepšímu rozpoznávání emocí? To se pokusili zjistit autoři v druhé studii. V ní jim posloužil fakt, že pokud svaly při pohybu zaznamenávají odpor, signál o jejich pohybu je relativně silnější. Jako zdroj odporu posloužil autorům speciální gel nanášený na obličej. Kontrolní skupině byl stejný gel nanášen na paži. Všem pokusným osobám byl následně dán stejný úkol na rozpoznávání emocí jako v první studii. V souladu s hypotézou autorů se ukázalo, že účastníci studie, jimž byl aplikován gel na obličej, dokázali rozpoznávat emoce zobrazené na obrázcích lépe. V následujícím úkolu měly pokusné osoby opět rozpoznávat emoce. Ty tentokrát nebyly zobrazovány na obrázku, ale byly obsaženy v krátkém zvukovém záznamu. V tomto úkolu se skupiny s gelem na paži a obličeji nelišily. To naznačuje, že gel na obličeji skutečně působí předpovídaným způsobem a zlepšení rozpoznávání emocí se projevuje pouze v případě, kdy probíhá automatické napodobování výrazu tváře.
Ve výzkumu se tedy potvrdily předpovědi vycházející z teorie, že automatické napodobování výrazů má vliv na rozpoznávání emocí. Nejedná se však o jediný způsob, který stojí za rozeznáváním emocí. Díky tomu dokázaly i ženy, kterým byl aplikován Botox, rozlišovat emoce výrazně lépe, než by odpovídalo náhodě. Signály ze svalů aktivních při napodobování výrazu druhého člověka tak slouží nejspíše pouze pro zlepšení rozeznávání emocí.
Až budete příště pozorovat dva lidi při rozhovoru a povšimnete si, jak navzájem napodobují své výrazy, budete již vědět, že si díky tomu lépe rozumí.
-- ŠtěpánNeal, D. T., & Chartrand, T. L. (2011). Embodied Emotion Perception: Amplifying and Dampening Facial Feedback Modulates Emotion Perception Accuracy. Social Psychological and Personality Science, doi: 10.1177/1948550611406138. [abstrakt]
Zrdoj obrázku: http://www.flickr.com/photos/kriskesiak/5856170366/
Žádné komentáře:
Okomentovat