pátek 9. prosince 2011

Co se v učebnicích nedozvíte – Aschův experiment

O výzkumu konformity, který provedl Solomon Asch před více než půl stoletím, se lze dočíst v každé rozumné učebnici sociální psychologie (má svoji stránku dokonce i na české wikipedii). Pokusné osoby měly v tomto výzkumu vybrat z každé série tří čar tu, která byla stejně dlouhá jako referenční čára (jak tyto čáry vypadaly, můžete vidět v obrázku za odstavcem). Pokus probíhal ve skupinách, přičemž v každé z nich byl pouze jeden člověk skutečným účastníkem výzkumu. Ostatní byli pomocníci experimentátora. Asche ve výzkumu zajímal vliv jejich odpovědí na úsudek skutečné pokusné osoby. U části pokusných osob totiž pomocníci experimentátora odpovídali naschvál špatně. Jako stejně dlouhou čáru tak vybrali některou z těch, které byly evidentně odlišné. Účastníci výzkumu následně odpovídali taktéž ve zvýšené míře špatně, což je standardně interpretováno jako projev konformity. Výzkum konformity s využitím Aschovy procedury samozřejmě neskončil před půl stoletím, což se již z mnoha učebnic nedozvíte. Dvě nedávné studie si zde tedy popíšeme.

pátek 2. prosince 2011

Lidé věří, čemu věřit chtějí

Zaujala vás někdy tvrdohlavost, s jakou někteří lidé stojí za svými favorizovanými názory, i přes hromadící se množství informací, které svědčí v jejich opak? Důvodů tohoto jevu může být více. Lidé mají například tendenci vykládat si nové informace v souladu s již dříve utvořenými schématy. Pokud například bůh neztrestá svět kataklysmatem, jenž stoupenci nějaké obskurní sekty očekávají, názory sektářů mohou s trochou mentální ekvilibristiky zůstat nenarušeny. Není totiž příliš těžké vybájit si nějaké alternativní vysvětlení v rámci původního světonázoru – bůh je milosrdný, víra sektářů lidstvo zachránila apod. Interpretace nových informací však může být závislá i na motivaci člověka. A přesně tím se zabýval výzkum trojice vědců publikovaný v časopise Psychological Science.