středa 10. srpna 2011

Peníze a my II – Cena bohatství

Představte si, že jste vyhráli spoustu peněz. Najednou můžete jezdit luxusním autem, jíst v nejlepších restauracích a létat na dovolenou do exotických zemí. Budete si po takovýchto zkušenostech stále stejně užívat drobných radostí? Budete mít po ochutnání různých kulinářských delikates stále stejný požitek z obyčejné čokolády? Výzkum z minulého roku naznačuje, že nikoli.
Autoři výzkumu sehnali v první studii 350 zaměstnanců jedné belgické univerzity, kteří jim byli ochotni odpovědět na internetový dotazník. Ten měl přitom dvě podoby. Otázky byly u obou podob stejné, pouze v jedné formě dotazníku byla zobrazena fotografie stohu peněz, kdežto v druhé nikoli. Fotografie peněz měla v mysli zpřístupnit koncept peněz a to, co je s ním spjaté. V rámci otázek pokusné osoby nejprve obdržely popis šesti situací, které měly vzbuzovat různé pozitivní emoce jako radost, spokojenost nebo vděčnost.  Ke každé situaci měly vybrat jednu reakci z osmi možných podle toho, která by pro ně v dané situaci bylanejvíce charakteristická. Polovina z těchto nabízených reakcí představovala strategie, které podle dřívějších výzkumů lidé používají, aby si prodloužili či zintenzivnili prožitek kladných zkušeností. Počet odpovědí těmito čtyřmi reakcemi dával skóre značící tendenci vychutnávat si pozitivní zkušenosti. Další otázky v dotazníku zjišťovaly, nakolik jsou respondenti šťastní a jak moc touží po bohatství. Nakonec bylo ohodnoceno jejich bohatství podle toho, jaké mají úspory a plat.
Nepříliš překvapivě byli bohatší lidé průměrně šťastnější. Na druhou stranu bylo ale bohatství také spjaté s nižší tendencí vychutnávat si pozitivní zkušenosti. Ta přitom měla pozitivní vztah k pocitu štěstí. Ze vztahu mezi bohatstvím a tendencí vychutnávat si pozitivní zkušenosti nelze zjistit, co je příčinou a co následkem. Pokud by však byl vyšší sklon vychutnávat si pozitivní zkušenosti příčinou nižšího bohatství, mohli bychom také očekávat, že bude mít stejný vliv na touhu po bohatství. Nicméně žádný vztah mezi těmito ukazateli se neprojevil. Bohatství tedy opravdu spíše snižuje schopnost užívat si pozitivní zkušenosti (je samozřejmě také možné, že nějaká charakteristika osoby způsobuje jak vyšší bohatství, tak nižší schopnost užívat si pozitivní zkušenosti). Nakonec pouhé zobrazení peněz způsobilo, že respondenti vybírali méně reakcí spjatých s vychutnáváním požitků.
V první studii bylo vychutnávání požitků měřeno pouze pomocí dotazníku. Představa o reakcích na předložené situace se  však může značně lišit od skutečnosti. Autoři se tedy rozhodli v druhé studii chování účastníků studie pozorovat, a ne se na něj pouze ptát. Pokusným osobám opět dali nějaké otázky. Tentokrát však nebyly pro studii příliš podstatné, kromě toho, že na jedné stránce v materiálech byla buď fotografie peněz, nebo neutrální fotografie. Po vyplnění dotazníku měli účastníci výzkumu sníst čokoládu, kterou k tomuto účelu obdrželi, a vyplnit další pro studii opět nepodstatný dotazník. Při konzumaci čokolády byly pokusné osoby nenápadně sledovány dvěma pozorovateli, kteří jim stopovali dobu konzumace pochutiny a požitek z ní. Výsledky lze vidět na grafu níže (požitek z konzumace čokolády byl hodnocen na škále od 1 do 7, kde vyšší hodnoty značily větší potěšení).



Jak lze z grafu vyčíst, pokusné osoby, které měly v materiálech fotografii peněz, konzumovaly čokoládu kratší dobu a projevovaly z ní menší potěšení než pokusné osoby s neutrální fotografií.
V obou studiích se tedy ukázalo, že s penězi je spojený menší požitek z prožitých zkušeností. První studie také naznačuje, že bohatství opravdu může snižovat tendenci vychutnávat si pozitivní zážitky. Zda by se bohatství taktéž projevilo v chování, z tohoto výzkumu nelze jednoznačně říci. Autoři interpretují zobrazení peněz jako připomínku bohatství, a tak interpretují výsledky druhého výzkumu v souladu s tím, že bohatství snižuje schopnost vychutnávání. To je nicméně značně zjednodušené, protože peníze nejsou spjaté pouze s bohatstvím (jak jsme si například řekli již v minulé části tohoto seriálu o penězích).  Přesto je výzkum pěknou ukázkou toho, jaký na nás mohou mít peníze vliv, a také toho, že bohatství může mít potenciálně i své stinné stránky.
-- Štěpán
Quoidbach, J., Dunn, E. W., Petrides, K. V., & Mikolajczak, M. (2010). Money Giveth, Money Taketh Away: The Dual Effect of Wealth on Happiness. Psychological Science, 21, 759-763. [pdf / abstrakt]

1 komentář:

  1. Velmi pěkný článek. Hodnotí, jakou chybu udělali ti, kteří k bohatství přišli. Ne vždy se musí historie opakovat, ne vždy se musíme chovat stejně, jako ostatní lidé. Ne vždy nám musí peníze snižovat míru prožívání. Znám mnoho bohatých, kteří tohle překonali. Tak proč ne Vy? Pokud dojdete k bohatství...

    OdpovědětVymazat