Dobré lampy jsou ta nejlepší policie

Americký spisovatel a filozof Ralph Waldo Emerson jednou napsal, že plynové osvětlení je nejlepší noční policie, protože vesmír je chráněn nemilosrdnou pozorností (tma totiž skrývá identitu a snižuje zábrany). Dřívější výzkumy ukázaly, že k napadení dochází nejčastěji za tmy a že tmavé místnosti podporují agresivní chování. Je totiž jednodušší chovat se neeticky, když vás nikdo nemůže poznat - a k  pocitu anonymity tma velmi pomáhá. Stejně jako malé děti, když hrají na schovávanou, zavřou oči a věří, že je jiní nemohou vidět, může tma vést dospělé k pocitu, že jsou skryti bez ohledu na to, zda je to pravda. Chen-Bo Zhong, Vanessa K. Bohns, a Francesca Gino se rozhodli zjistit, zda tma skutečně ovlivní chování lidí.

V prvním experimentu měli účastníci pět minut na to, aby vyřešili sadu úkolů. Za tak krátkou dobu je ale nebylo možné všechny stihnout. K dispozici měli obálku s penězi. Za každý vyřešený úkol si mohli nechat půl dolaru, zbytek museli vrátit. Nikde ale nebyl požadován identifikační údaj, takže se výsledky zdály anonymní. Nejdůležitější bylo v tomto experimentu osvětlení. Účastníci byli rozděleni do dvou skupin - podle toho, za jakých podmínek úkol prováděli: buď s dobrým osvětlením, nebo špatným osvětlením (kdy sice dobře viděli na ostatní i na úlohu, místnost ale byla viditelně temnější). Skupiny vyřešily zhruba stejné množství úkolů, významně se však lišily v tom, kolik správných řešení nahlásily. Účastníci z tmavé místnosti si z obálek vzali více peněz, než kolik odpovídalo počtu vyřešených úkolů - jednoduše podváděli.

Předchozí zjištění výzkumníkům nestačilo a provedli další experiment, při kterém si účastníci tentokrát nasadili brýle (buď sluneční, nebo čiré). Úkolem bylo rozdělit 6 dolarů mezi sebe a druhou neznámou osobu podle vlastního uvážení. Interakce probíhaly přes počítač, jednotlivci se tedy s protějškem neviděli, ani s ním nemluvili. Tím bylo zajištěno, že sluneční brýle nemohly ovlivnit skutečnou anonymitu. Ukázalo se, že účastníci se slunečními brýlemi se jen neradi dělili spravedlivě (půl na půl) a v porovnání s druhou skupinou si častěji nechali větší podíl pro sebe.

Ke stejnému výsledku dospěli i při zopakování předchozího experimentu s tím rozdílem, že na konci účastníci hodnotili, do jaké míry se cítili anonymní a mysleli si, že ostatní nevěnují pozornost jim a jejich volbám. Účastníci se slunečními brýlemi měli skutečně vyšší pocit anonymity a opět nabízeli nižší částky.

Zdá se, že tma vyvolává falešný pocit utajení, který vede k dojmu skryté identity. V žádném ze tří experimentů by neměla manipulace se „zatemněním“ ovlivňovat skutečnou anonymitu účastníků. V prvním experimentu skupiny neměly problém s viděním, přesto se účastníci pracující v tmavší místnosti chovali častěji nepoctivě. Ve druhém a třetím experimentu probíhala veškerá komunikace přes počítač, takže příležitost chovat se sobecky měli všichni stejnou. Této šance ale využívali spíše ti, co nosili sluneční brýle. Výsledky všech tří studií naznačují, že tma, i když je vnímaná jen jednostranně (např. prostřednictvím nošení slunečních brýlí), může mít potenciálně škodlivé důsledky. Takže Emerson měl možná pravdu.

--Tereza Mahdalová

Zhong, C., Bohns, V. K., & Gino, F. (2010). Good Lamps Are the Best Police: Darkness Increases Dishonesty and Self-Interested Behavior. Psychological Science, 21, 311-314. [pdf / abstrakt]