Americký spisovatel a filozof Ralph
Waldo Emerson jednou napsal, že plynové osvětlení je nejlepší noční policie, protože
vesmír je chráněn nemilosrdnou pozorností (tma totiž skrývá identitu a snižuje
zábrany). Dřívější výzkumy ukázaly, že k napadení dochází nejčastěji
za tmy a že tmavé místnosti podporují agresivní chování. Je totiž jednodušší
chovat se neeticky, když vás nikdo nemůže poznat - a k pocitu anonymity
tma velmi pomáhá. Stejně jako malé děti, když hrají na schovávanou, zavřou oči
a věří, že je jiní nemohou vidět, může tma vést dospělé k pocitu, že jsou
skryti bez ohledu na to, zda je to pravda. Chen-Bo Zhong, Vanessa K. Bohns, a Francesca Gino se rozhodli zjistit,
zda tma skutečně ovlivní chování lidí.
V prvním
experimentu měli účastníci pět minut na to, aby vyřešili sadu úkolů. Za tak
krátkou dobu je ale nebylo možné všechny stihnout. K dispozici měli obálku
s penězi. Za každý vyřešený úkol si mohli nechat půl dolaru, zbytek museli vrátit. Nikde ale nebyl požadován identifikační
údaj, takže se výsledky zdály anonymní. Nejdůležitější bylo v tomto
experimentu osvětlení. Účastníci byli rozděleni do dvou skupin - podle toho, za
jakých podmínek úkol prováděli: buď s dobrým osvětlením, nebo špatným osvětlením
(kdy sice dobře viděli na ostatní i na úlohu, místnost ale byla viditelně temnější). Skupiny vyřešily zhruba stejné
množství úkolů, významně se však lišily v tom, kolik správných řešení
nahlásily. Účastníci z tmavé místnosti si z obálek vzali více peněz,
než kolik odpovídalo počtu vyřešených úkolů - jednoduše podváděli.
Předchozí
zjištění výzkumníkům nestačilo a provedli další experiment, při kterém si
účastníci tentokrát nasadili brýle (buď sluneční, nebo čiré). Úkolem bylo
rozdělit 6 dolarů mezi sebe a druhou neznámou osobu podle vlastního uvážení. Interakce probíhaly přes počítač,
jednotlivci se tedy s protějškem neviděli, ani s ním nemluvili. Tím bylo
zajištěno, že sluneční brýle nemohly ovlivnit skutečnou anonymitu. Ukázalo se,
že účastníci se slunečními brýlemi se jen neradi dělili spravedlivě (půl na
půl) a v porovnání s druhou skupinou si častěji nechali větší podíl
pro sebe.
Ke stejnému
výsledku dospěli i při zopakování předchozího experimentu s tím rozdílem, že na konci účastníci
hodnotili, do jaké míry se cítili anonymní a mysleli si, že ostatní nevěnují
pozornost jim a jejich volbám. Účastníci
se slunečními brýlemi měli skutečně vyšší pocit anonymity a opět nabízeli nižší
částky.
Zdá se, že tma vyvolává falešný
pocit utajení, který vede k dojmu skryté identity. V žádném ze tří
experimentů by neměla manipulace se „zatemněním“ ovlivňovat skutečnou anonymitu
účastníků. V prvním experimentu skupiny neměly problém s viděním,
přesto se účastníci pracující v tmavší místnosti chovali častěji
nepoctivě. Ve druhém a třetím experimentu probíhala veškerá komunikace přes
počítač, takže příležitost chovat se sobecky měli všichni stejnou. Této šance
ale využívali spíše ti, co nosili sluneční brýle. Výsledky všech tří studií naznačují,
že tma, i když je vnímaná jen jednostranně (např. prostřednictvím nošení slunečních
brýlí), může mít potenciálně škodlivé důsledky. Takže Emerson měl možná pravdu.
--Tereza Mahdalová
Žádné komentáře:
Okomentovat