Když vás někdo pobídne k tomu, abyste odhadli jeho věk nebo plat, můžete stát před problémem, jakým způsobem odpovědět, abyste ho svou odpovědí potěšili. Jednou z možností, jak se v této situaci zachovat, je upravit svůj skutečný odhad ve směru, který vnímáte jako pozitivnější. Můžete tak například hádat nižší věk a vyšší plat, než jaké reálně očekáváte. Nová studie publikovaná v časopise Emotion ukazuje, že s touto strategií nebudete vždy úspěšní.
Autoři výzkumu se nejprve rozhodli prokázat, že člověka někdy více potěší odhad v opačném směru, než jaký předpokládá výše zmíněná strategie.
V prvním experimentu nechali volat čínského doktoranda svým bývalým spolužákům. Volající zahájil rozhovor některými nepříliš důležitými tématy. Následně se zeptal, zda má respondent práci, a nabídl se, že odhadne, jaký měsíční plat v ní má. Jako odhad pak uvedl buď 2500 jüanů, nebo 7500 jüanů. První odhad přitom plat naprosté většiny respondentů podhodnocoval a druhý ho naopak nadhodnocoval. Poté se volající otázal, jaký pocit v respondentovi odhad vyvolal. V protikladu k popsané strategii se respondenti cítili lépe, pokud bývalý spolužák jejich plat podhodnotil.
Podle autorů lidé odhad platu v prvním experimentu vnímali jako referenční bod, se kterým mohli svůj reálný plat porovnat. Ve srovnání s odhadem 2500 jüanů tak vypadal jejich skutečný plat lépe než ve srovnání s odhadovaným platem 7500 jüanů. Nicméně ve všech případech nemusí hrát odhad roli referenčního bodu. Pokud není skutečná hodnota známa, odhad může sloužit jako její indikátor. Student, který nezná výsledek svého testu, bude tedy raději, pokud mu budou ostatní předvídat lepší výsledek. Někdy také může být důležitější, jak je určitá hodnota vnímána ostatními, než jaká je ve skutečnosti. Příkladem může být odhad věku.
Podhodnocovat odhad je tedy podle vysvětlení autorů vhodné, pokud je skutečnost známá a pokud je realita důležitější než její vnímání ostatními. Toto vysvětlení ověřili vědci v experimentu, kde měly pokusné osoby odpovídat na to, jaký by na ně měl v hypotetické situaci vliv odhad finančního bonusu. Pokud jim bylo řečeno, že skutečný bonus ještě neznají, odpovídali účastníci výzkumu, že by je více potěšilo, pokud by jeho hodnotu odhad nadhodnocoval. V případě, že jim bylo řečeno, že je pro ně důležité, jak bonus zapůsobí na ostatní spolupracovníky, uváděli, že by byli taktéž raději, pokud by odhad bonus nadhodnocoval. Naopak, když bylo pokusným osobám řečeno, že bonus již znají, a klíčová je pro ně jeho skutečná hodnota, uváděly, že by je více potěšil odhad bonus podhodnocující.
Jak ukazuje popsaná studie, potěšit někoho prostým hádáním může být složitější, než se může na první pohled zdát. S pomocí vědy však lze vyzrát i na takovéto společenské situace.
Shen, L., Hsee, C. K., Zhang, J., & Dai, X. (2011). The Art and Science of Guessing. Emotion, 11, 1462-1468. [pdf / abstrakt]
Žádné komentáře:
Okomentovat