Peníze a my III – Hladoví po penězích

Moderní peníze nemají samy o sobě takřka žádnou hodnotu. Jedná se pouze o kousky papíru či kovu, které by byly pramálo užitečné, kdyby se nedaly vyměnit za něco jiného. Peníze bychom tedy měly vydělávat kvůli tomu, že za ně můžeme něco koupit, ať už je to auto, kniha nebo třeba klobouk. Přesto pro mnoho lidí slouží jako cíl sám o sobě a vytrácí se pro ně význam peněz jako prostředku směny. Čtveřice vědců vedená Barbarou Briers se před několika lety rozhodla zkoumat jedno možné vysvětlení. Podle nich mohou peníze sloužit jako odměna přímo, a to navíc stejným způsobem jako jídlo. Důvodem může být to, že zatímco dříve bylo jídlo nejdůležitějším zdrojem, dnes jím jsou peníze. Mentální procesy využívané pro zpracování informací týkajících se jídla tak byly dle autorů podobně využity také u peněz.

Peníze a my II – Cena bohatství

Představte si, že jste vyhráli spoustu peněz. Najednou můžete jezdit luxusním autem, jíst v nejlepších restauracích a létat na dovolenou do exotických zemí. Budete si po takovýchto zkušenostech stále stejně užívat drobných radostí? Budete mít po ochutnání různých kulinářských delikates stále stejný požitek z obyčejné čokolády? Výzkum z minulého roku naznačuje, že nikoli.

Peníze a my I – Co s námi dělají peníze?

Že je láska k penězům kořenem zla, se můžeme dočíst již v Bibli. Vlivem peněz na člověka se nicméně již dávno předtím zabývala i řada antických filosofů. V následujícím několikadílném seriálu na Drátěné opičce se dočtete, co o vztahu peněz a našich myslí víme po dvou tisíciletích. V prvním dílu se podíváme na to, jaký vliv mají peníze na naši touhu po soběstačnosti.

Jak udělat z hezké ženy obludu

Některé vědecké objevy se přihodí náhodou. Jako například tento.

Kterak Botox odstraňuje s vráskami i sociální dovednosti

Když budete pozorovat dva lidi při rozhovoru, možná si povšimnete, že se navzájem nenápadně napodobují. Chvíli potom, co se usměje jeden z nich, se objeví úsměv na tváři i druhému. Změna výrazu jednoho se brzy opakuje také u druhého. Ani jeden to však pravděpodobně nedělá záměrně. Napodobování totiž probíhá většinou automaticky a podvědomě. Jedním z možných důvodů pro toto chování je, že může napomáhat v rozpoznávání emocí. Z toho vyplývá, že pokud by bylo napodobování výrazů nějak zabráněno, měla by se schopnost rozpoznávat emoce zhoršit. To se pokusili ověřit David Neal a Tanya Chartrand ve svém novém výzkumu.

Porušováním pravidel až do parlamentu?

Z dřívějšího příspěvku již víme, že když si dá člověk nohy na stůl, bude se nejspíše cítit mocnější, bude více riskovat a změní se mu hladina hormonů v těle. Jak ale bude tato póza působit na ostatní? Sedět s nohama na stole přece jen není považováno za zcela normální. Co byste si vy pomysleli o někom, kdo by takto seděl v restauraci nebo kavárně? Vnímali byste ho díky tomu jako mocnějšího? Nebo by jeho způsob sezení vyvolával pocit moci pouze u něj samotného? Tímto problémem se zabýval aktuální výzkum provedený pěticí nizozemských psychologů.

Seznam videí s psychologickou tématikou na internetu

Nebaví vás chodit na přednášky do školy, a přesto se chcete vzdělávat? Naštěstí to snadno lze. Kromě čtení Drátěné opičky, jiných blogů nebo článků a knížek se můžete také něčemu přiučit sledováním přednášek na internetu. Výhodou je, že nemusíte nikam chodit a že můžete najít přednášky přesně o tom, co vás zajímá. Kvalita přednášek je také často na úplně jiné úrovni, než můžete být zvyklí ze školy. Pro usnadnění hledání videí jsem vytvořil seznam odkazů, kde je můžete nalézt.

Máme rádi ty, co jsou jako my

V jádru výzkumu, který si dnes popíšeme, stojí teorie perception-behavior link. Podle ní prosté pozorování chování zvyšuje šanci, že se sami začneme chovat stejně. Tato myšlenka není nikterak nová. Stačí si vzpomenout na hlavní argument pro omezování pořadů v televizi. Podle něj vystavení dětí násilí či sexu v ní může zapříčinit, že se stanou samy násilné a promiskuitní.

Psychologické brýle

Všichni jsme už nejspíše absolvovali test zraku. V nejzákladnějším z takových testů po nás doktor či doktorka chce, abychom četli znaky z tabule. Výsledky by měly odrážet skutečný stav našeho zrakového systému. Jak ale ukazuje výzkum provedený Ellen Langerovou s kolegy, naše mysl s nimi může řádně zahýbat.

Ruka v ohni spasí i největšího hříšníka

Vzpomeňte si na nějakou situaci, při které jste udělali něco  v rozporu s dobrými mravy. Například na situaci, kdy jste lhali, podváděli, někomu ublížili nebo třeba nepomohli svému blízkému. Je možné, že při pouhém vzpomínání zažíváte pocit viny. Jak se ho zbavit? Máte různé alternativy. Můžete se například pokusit váš čin napravit, ublíženému se omluvit nebo můžete pro zmírnění pocitu viny trochu trpět. Poslední z možností se zabýval výzkum, který vyšel v březnovém čísle časopisu Psychological Science.