Odpověď na to, jaký je život, se bude lišit podle toho, jestli se zeptáte Forresta Gumpa nebo Thomase Hobbese. Zatímco Forrest by pamatoval moudra své maminky a svou odpovědí by zdůrazňoval různorodost a nepředvídatelnost života, Hobbes by pouze odvětil, že život je ošklivý, brutální a krátký. Hobbesův názor je překvapivě rozšířený. V novém výzkumu, který provedl Michael Norton s kolegy, zhruba polovina Američanů a Indů souhlasila s tím, že je život krátký a těžký.
Autoři se ptali účastníků výzkumu na to, jak jsou šťastní a zda si myslí, že je život krátký nebo dlouhý a zdali je jednoduchý nebo těžký. V první studii se ukázalo, že ti, kteří považují život za krátký a těžký, se cítí méně šťastní než ti, kteří tento pohled na život nesdílí.
Ve druhé studii se výzkumníci opět respondentů ptali, jak vnímají život. Místo na pocit štěstí se zaměřili v této studii na spokojenost se životem. V předchozích výzkumech se ukázalo, že tyto dva ukazatele se z části liší. Navíc autoři zjišťovali, nakolik se respondenti občansky angažují. Konkrétně se tázali, zdali v předchozích dvou letech působili v nějaké organizaci jako dobrovolníci, zdali darovali nějaké organizaci minulý rok peníze a jestli volili v předchozích třech volbách. Výsledky lze nalézt v grafu:
Jak je vidět z grafu, účastníci výzkumu sdílející Hobbesův pohled na život byli méně spokojení a méně se občansky angažovali než účastníci zastávající opačný pohled.
Jaký názor má člověk na život, může snadno vyplývat z předchozích životních zkušeností. Autoři se tedy v poslední studii zaměřili na to, jak je pohled na život ovlivněn událostmi, které jedinec zažil. Zeptali se tedy účastníků, zdali se jim přihodily různé pozitivní a negativní události a jestli si myslí, že pravděpodobnost, že se jim v budoucnu přihodí, je pro ně relativně vyšší nebo nižší než pro ostatní. Zatímco prožité události se nelišily u lidí s různými názory na život, u budoucích událostí předpokládali účastníci sdílející Hobbesův pohled vyšší riziko, že se jim přihodí negativní události a nižší šanci, že se jim přihodí pozitivní událost než lidé zastávající opačný názor. Výše popsané výsledky tedy nejspíše nespočívaly pouze na tom, že souhlas s Hobbesem vycházel z dřívějších negativních zkušeností.
Výzkum je zajímavý především kvůli tomu, že důsledky zastávané životní filosofie nejsou příliš prozkoumány. Například většina studií v oblasti subjektivní spokojenosti se týká vnějších okolností, ale názorům příliš velkou váhu nepřikládá. To je škoda, protože se ukazuje, že vnější okolnosti mají pouze omezený dopad na subjektivní spokojenost a změna okolností často ovlivní spokojenost se životem jen krátkodobě. Změna názorů na život tak může být zajímavou alternativou při snaze o zvýšení subjektivní spokojenosti nebo pocitu štěstí. Je však třeba říci, že popsaná studie jednoznačně neprokázala, že pohled na život má vliv na spokojenost se životem. Je totiž například možné, že lidé, kteří očekávají v budoucnu určitou negativní událost, jsou díky tomu méně spokojení a považují spíše život za krátký a těžký. Jaký je tedy vztah mezi jednotlivými sledovanými ukazateli, není zatím jasné.
-- Štěpán
Norton, M. I., Anik, L., Aknin, L. B., & Dunn, E. W. (2011). Is Life Nasty, Brutish, and Short? Philosophies of Life and Well-Being. Social Psychological and Personality Science, doi: 10.1177/1948550611401425. [pdf / abstrakt]
Pohled na život Thomase Hobbese a Forresta Gumpa zmiňovaný v prvním odstavci.
Žádné komentáře:
Okomentovat