Nechce-li jít s tebou ven, vem' si rychle paralen!

Když řeknete, že vás bolí srdce, může to být buď proto, že je vaše kardiovaskulární soustava ve stavu zralém k ambulantnímu ošetření nebo proto, že jste právě zažili rozchod, odmítnutí nebo nějakou jinou nepříjemnou událost převážně společenské povahy. V tomto českém (a nejen českém) úsloví je ovšem zakomponována hluboká pravda, na kterou se teď podíváme.

Zatímco s infarktem, myokarditidou a dalšími onemocněními srdce se poměrně často dá něco dělat, s bolestí z odmítnutí už je to obvykle horší. Nebo ne? Na podobnou otázku se snažil odpovědět tým výzkumníků, jenž vedl C. Nathan DeWall. Vychází z pozorování, že sociální vyloučení ze skupiny aktivuje některá z mozkových center, která jsou rovněž aktivovaná, když člověk zakouší fyzickou bolest. A protože na bolesti pomáhají analgetika, zdá se být přirozené, že by měla pomáhat i na bolesti sociálního původu. Výzkumníci dali probandům tabletky, které si měli dát každé ráno po probuzení a každý večer hodinu před spaním. Zhruba půlka pokusných osob dostala placebo, zatímco druhá dostala 500 mg paracetamolu (ve Spojených státech používají název Acetaminophen, ale jedná se o to samé), což není nic jiného, než obyčejný Paralen 500 (nebo třeba Panadol, ať tu neděláme reklamu jenom Zentivě). Účastníci výzkumu měli rovněž každý den vyplnit dotazník, jenž měřil pocity „raněných citů“, které prožívali v průběhu dne. Experiment trval tři týdny. Jak se v průběhu času lišily obě skupiny si můžete prohlédnout na následujícím obrázku:

Jak je patrné, 1000 mg paracetamolu denně značně ovlivnilo to, zda a jak moc se cítili respondenti raněni na svých citech.

V druhém pokusu se výzkumníci zaměřili na otázku, zda skutečně dochází při užívání paracetamolu k nižší aktivaci těch částí mozku, které bývají aktivovány jak při fyzické, tak při sociální bolesti. Konkrétně se jednalo o dorsální stranu ACC (ACC vidíte na obrázku vpravo) a přední stranu insuly (vlevo). Experiment probíhal tak, že pokusné osoby byly opět rozděleny na dvě části – jedna si dala každé ráno a každý večer dvě 500 mg tablety placeba a druhá dvě 500 mg tablety paracetamolu (celková dávka tedy byla 2 g denně). Po třech týdnech, kdy se takto dávkovali prášky, se probandi dostavili do laboratoře a bylo jim řečeno, že budou hrát virtuální míčovou hru v fMRI, společně s dalšími dvěma účastníky výzkumu – ve hře si měli spolu házet s míčem. Ve skutečnosti si ale házeli s programem, který si s nimi první kolo hry skutečně hrál (účastníci výzkumu tedy byli zahrnuti ve společnosti), zatímco v druhém kole hry jim míč hodil třikrát a pak už ne (byli tedy sociálně vyloučeni). Samozřejmě že během této hry byl jejich mozek snímán. Jak se lišila aktivita jejich mozku (resp. průtok krve jednotlivými částmi mozku) tehdy, když si s nimi ostatní hráli a tehdy, když si s nimi hrát nechtěli, ukazuje obrázek níže.

Ve srovnání s těmi, kteří si dávali placebo, měli pokusné osoby užívající paracetamol mnohem méně aktivované sledované části mozku v případě, kdy si s nimi nikdo nehrál. Nejen že tak tedy obyčejné analgetikum mění to, nakolik se jedinec cítí v průběhu dne raněn na citech, ale zřejmě i do značné míry „otupuje“ aktivitu mozku, která s tím souvisí.

Samozřejmě je předčasné tvrdit, že když je někdo citově raněn, stačí si vzít analgetikum a všechno bude ok (takováto tvrzení nemohou nikdy pocházet z jednotlivých výzkumů, byť sebelépe udělaných).

Příští týden si povíme něco o tom, jestli nezvyklé množství sofistikovaných obrázků v tomto textu bylo nutné, nebo jestli jsem se vás snažil zmanipulovat.

-- Marek

Zdroje:
DeWall C. N., MacDonald, G., Webster, G. D., Masten, C., Baumeister, R. F., Powell, C., Combs, D., Schurtz, D. R., Stillman, T. F., Tice, D. M., & Eisenberger, N. I. (2010). Acetaminophen reduces social pain: Behavioral and neural evidence. Psychological Science, 21, 931-937.

Obrázky:
BodyParts3D