Nejistota je často vnímaná negativně. Lidé se ji proto mohou snažit snížit různými způsoby. Student například může s rozhodnutím, zdali pojede na dovolenou, čekat na výsledky důležitého testu, i když na ni nakonec pojede, ať test dopadne jakkoli. Doktor může zase pro snížení nejistoty vyžadovat diagnostický test, který nakonec zhorší jeho doporučení způsobu léčby. V určitých případech ale může mít nejistota i pozitivní efekt. Jestli mezi tyto případy spadá vliv nejistoty na přitažlivost jedince opačného pohlaví, se pokusila zjistit Erin Whitchurch s kolegy.
Autoři sehnali skupinu univerzitních studentek, která byla ochotná nechat prohlédnout svůj facebookový profil studenty mužského pohlaví z jiných univerzit. Samotný experiment následoval po dvou dnech. Při něm badatelé zúčastněným studentkám sdělili, že jejich facebookový profil byl společně s profily dalších studentek hodnocen skupinou studentů. Hodnocení se týkalo toho, nakolik si myslí, že by s danou studentkou vycházeli, pokud by ji lépe poznali. Dále autoři rozdělili studentky do tří skupin. Všem skupinám ukázali profily čtyř stejných studentů. První skupině bylo řečeno, že se jedná o studenty, kteří je hodnotili nejlépe. Druhé skupině sdělili, že se jedná o studenty, kteří je hodnotili průměrně. Nakonec třetí skupině bylo řečeno, že je studenti hodnotili buď nejlépe, nebo průměrně. Cílem této manipulace bylo vyvolat u této skupiny studentek nejistotu, nakolik byly hodnoceny jako sympatické. Následně měly všechny skupiny hodnotit studenty podle toho, zdali by je chtěly mít jako kamaráda, přítele, nakolik se jim líbí apod. Tato různá hodnocení spolu souvisela, a tak je autoři sloučili do jednoho ukazatele přibližně odpovídajícího přitažlivosti.
Předchozí výzkumy ukázaly, že lidé mají obecně radši ty, kteří mají rádi je (tzv. princip vzájemnosti). To se zjistilo i v tomto výzkumu. Studentky, které předpokládaly, že byly hodnoceny nejlépe, považovaly studenty za přitažlivější než ty, které předpokládaly průměrné hodnocení. Pokud by hrál roli pouze princip vzájemnosti, mělo by hodnocení přitažlivosti studentů zbývající skupinou spadat mezi hodnocení předchozích dvou skupin studentek. Ukázalo se ale, že nejistota má na přitažlivost pozitivní dopad. Studentkám z třetí skupiny připadali studenti jako nejpřitažlivější. Důvodem toho nejspíše bylo, že nejistota studentek z třetí skupiny se projevila tím, že o studentech více přemýšlely.
Nejistota nemá pravděpodobně kladný vliv pouze v případě přitažlivosti, ale jedná se spíše o obecnější projev u pozitivních jevů. Zatímco při jistém výsledku si může člověk na nový stav pomalu zvykat, při nejistém výsledku vede přemýšlení o jeho možnosti k pozitivním emocím. U negativních jevů může naopak přemýšlení spjaté s nejistotou bránit přizpůsobení se negativnímu stavu.
Ukazuje se tedy, že může být lepší v případě, že chceme, abychom se druhé osobě líbili, nedat jednoznačně najevo, zdali se nám líbí nebo ne. Závěr nicméně není ještě jednoznačný. Současná studie se týkala pouze žen, ty měly o protějšcích málo informací, osobně je neznaly a nejistota byla pouze krátkodobá. Přesto experiment ukázal, že alespoň v některých případech může mít nejistota pozitivní dopad na přitažlivost jedince opačného pohlaví.
-- Štěpán
Whitchurch, E. R., Wilson, T. D. & Gilbert, D. T. (2011). „He Loves Me, He Loves Me Not …“: Uncertainty Can Increase Romantic Attraction. Psychological Science, 22, 172-175.Příklady z prvního odstavce vycházejí ze článků:
Redelmeier, D. A., Shafir, E. & Aujla P. S. (2001). The Beguiling Pursuit of More Information. Medical Decision Making, 21, 376-381.
Shafir, E., Simonson, I. a Tversky, A. (1993). Reason-Based Choice. Cognition, 49, 11-36.
[pdf]
Zdroj obrázku: http://www.flickr.com/photos/paix_et_amour/2370461605/
Žádné komentáře:
Okomentovat