neděle 15. května 2011

Jak se zhoršit v chemii po přečtení učebnice, snadno a rychle

Disproporcionální zastoupení žen v některých vědeckých odvětvích je zapeklitá sociologická záhada. K jejímu řešení se nabízí jednoduchá odpověď – ženy mají od přírody horší schopnosti potřebné k úspěchu v disciplínách jako je matematika, chemie, fyzika atd. Podobné předsudky se ukazují jako nesmírně nebezpečné a omezující díky překvapujícímu fenoménu zvanému ohrožení stereotypem. Překvapujícímu proto, že místo aby stereotyp stavěl překážky pouze zvnějšku, dokáže ovlivnit i chování samotného zástupce stereotypizované skupiny. A to tak, že se ve výsledku předsudek potvrdí.
Klasickou studii tohoto fenoménu vypracovali Steele a Aronson. Zkoumali vliv v USA hluboce zakořeněného stereotypu o horších intelektuálních schopnostech Afroameričanů. Bílým a černým studentům zadávali těžký verbální test, přičemž jim buď oznámili, že tento test má diagnostickou hodnotu pro měření inteligence nebo ne. Výsledky černých studentů se výrazně zhoršily, když věděli, že test měří schopnost spojenou se stereotypem.
Podobnou a podle mě elegantnější studii provedl minulý rok tým amerických psycholožek. Vzorek studentů amerických středních škol (29 chlapců, 52 dívek) rozdělily na tři skupiny a předložily jim kapitolu ze smyšlené učebnice chemie. Kapitolu se měli studenti naučit a následně se podrobit testu znalostí předložené látky. Každá skupina obdržela stejný text, měnily se pouze ilustrace. V první podmínce se na všech fotografiích objevovali muži v bílých pláštích se zkumavkami v ruce – prototypičtí vědci. Ve druhé podmínce všechny fotografie zobrazovaly stejně oblečené a ve stejném “vědeckém“ prostředí se pohybující ženy. Poslední skupina se učila z textu, ilustrovaném záběry z chemické laboratoře, kde pracují na stejných pozicích jak muži, tak ženy.
Výsledky ohromují a ne zrovna příjemně. Dívky vystavené čistě mužským ilustracím toho méně pochopily a méně se naučily než ty učící se z textu, prokládaném obrazy vědecky vypadajících žen. První skupina tedy stereotyp dokonale potvrdila. Druhá skupina, v níž dívky chlapce v testu předčily, ho vyvrátila. Jak proměnlivý může být vliv stereotypu na výkon, se projevilo i u chlapců. V první skupině s ilustracemi potvrzujícími předsudek o nekompetentnosti žen, si vedli mnohem lépe, než když byli konfrontováni s obrazy předsudek zpochybňujícími. Když ženy vidí důkaz pro svoji stereotypem předpověděnou neschopnost, jejich výkon se zhorší, bez něj dosahují přibližně stejných výsledků jako muži a při důrazu na vynikající schopnosti žen, dosahují studentky výkonů mnohem lepších (viz graf).

Proč to tak je? Nejčastěji je ohrožení stereotypem vysvětlováno zvýšeným vzrušením, sníženou kapacitou pracovní paměti a narušeným vnímáním emocí u člověka vystaveného stereotypu (vědomě i nevědomě). Zvýší se tak kognitivní zátěž a následně sníží výkon jedince. Teorie konformity zase říká, že ve chvíli, kdy začneme vnímat rozdíly mezi skupinami, se začneme přizpůsobovat obrazu skupiny, do které patříme. Inteligentní žena tedy zhloupne, aby nebyla vyloučena ze skupiny v chemii neschopných žen. Tato studie naznačuje, že možná právě teorie konformity vysvětluje naši nevědomou ochotu sklouzávat do připravených škatulek. Nejenom zhoršení výkonu dívek, ale i zlepšení výkonu chlapců se projevilo v souladu s prezentovaným předsudkem.
Ať už efekt ohrožení stereotypem pohání jakýkoli mechanismus, je důležité si uvědomit, jak snadno se u stereotypů může vytvořit zlověstná smyčka sebenaplňujícího se proroctví. Příčina a důsledek stereotypu si zřejmě až nepříjemně často skrytě mění místa a nechávají nás napospas pozorováním, která naše předsudky dále prohlubují.
-- Lukáš Horák (hostující bloger)
Good, J. J., Woodzicka, J. A., & Wingfield, L. C. (2010). The effects of gender stereotypic and counter-stereotypic textbook images on science performance. The Journal of Social Psychology, 105, 132-147. (pdf / abstrakt)
Steele, C. M., & Aronson, J. (1995). Stereotype threat and the intellectual test performance of African Americans. Journal of Personality and Social Psychology, 69, 797-811. (abstrakt)

Žádné komentáře:

Okomentovat